Hrom udeřil potřetí

Hrom udeřil potřetí 

Jan Dobraczynski 

Jan Křtitel byl největší z proroků. Přesto, co o něm víme? Jeho narození předcházela podivná událost, kdy měl Zachariáš v chrámu vidění. Žil na poušti, živil se kobylkami a medem divokých včel, chodil oblečený ve velbloudí kůži, očišťoval lidi od hříchů, křtil je a vybízel, aby se připravili na setkání s Mesiášem, který je blízko. Pak ještě víme, že kritizoval vládce Antipu za jeho nelegitimní vztah s bratrovou ženou Herodiadou, za což pak zaplatil svým životem. 

Jiní proroci mají v Bibli celou část nazvanou svým jménem a tento největší prorok, pár odstavců. 

Jan Dobraczynski – známý polský autor, dodržuje ve svém vyprávění známá fakta ze života Jana Křtitele i reálie, ale to vše zasadil do skutečného života té doby. Najednou se ukazuje, v čem byla skutečná velikost tohoto proroka a v čem je následováníhodný. 

Každá velká kapela má na svém koncertě předskokana. Kapelu méně známou, ale kvalitní, která má dostat publikum do té správné atmosféry, než nastoupí hlavní hvězda večera. Ne vždy se povede takovou kapelu dobře vybrat, aby splnila svůj úkol dobře. Jan Křtitel, byl tím nejlepším předskokanem Ježíše Krista. Připravil mu dokonale půdu pro jeho působení, a jakmile se na scéně objevila ta hlavní hvězda, se vší pokorou se stáhl. Celý život se na tuto svou úlohu poctivě připravoval. 

Ukázka z knihy: 

„Mesiáš opravdu přijde zanedlouho.“

„Takže jsi to možná ty, pane?“ 

„Ne. Ale i já na něho čekám. Můj otec, když umíral, mi přikázal čekat na jeho příchod…“ 

„Já myslím,“ řekl Juda, „že on přijde s velkou mocí. Nepřátele Izraele před ním padnou do prachu. Porazí pohany a nečisté. A nám dá štěstí, bohatství a blahobyt. Nebudeme se muset každý den starat. Ach to bude radostný život… Každý den bude přinášet jen samou radost. Skončí čas těžké práce. Nebudeme se muset namáhat. Nebudeme třít bídu. Z jednoho obilného zrna vyroste sto klasů. Žádný Izraelita nebude muset platit clo na silnici ani na mostech. Ženy budou ochotně kupovat oleje a voňavky. Kupující budou platit každou cenu poctivými penězi…“ 

Jan mlčel. Slyšel Judovo snění. Znělo mu v uchu dráždivě jako komáří bzučení. Přece však věděl, že takové skutečně jsou sny mnohých. 

Když mu však otec zanechával úkol čekání, nemluvil takto. „Pamatuj,“ říkal, „když už budeš vědět, že on přichází, jdi mezi lidi a ohlašuj jim jeho příchod. Vysvětluj, že se blíží ten, který se slitovává nad člověkem a odpouští hříchy, přináší světlo pohrouženým v temnotách, vyzývá k pokoji ty, kdo jsou plni nenávisti… Protože on ví, jací jsme. Zná nás lépe, než matka zná své děti. A přestože jsme špatní, miluje nás. Matka také miluje postižené dítě…“ 

„A učiní Izrael velkým?“ ptal se tehdy Zachariáše. 

„Jistě. Dá mu takovou velikost, jakou zná jen on. Naučí nás, o co máme usilovat. Jeho velikost není velikostí lidskou. Každý jeho slib bude splněn. Ale mají být hlásána jeho slova, jen ta jeho. Když někdo zkouší mluvit za něho, slova Nejvyššího zvadnou v jeho ústech…“

Markéta Jurišicová